Trnava - Historie

Trnava - Historie

První písemná zmínka o obci je z r. 1101 a nachází se v tzv. Zakládací listině třebíčského kláštera benediktinského. Obec se rozkládá v Přírodním parku Třebíčsko.

Ve znaku Trnavy je koniklec (chráněná květina vyskytující se východně od obce) a meč a kříž, symbolizující tento kostel, zasvěcený sv. Petru a Pavlovi.

 

V minulosti patřila farnost trnavská, tj. Trnava, Ptáčov a Pocoucov k farnosti rudíkovské. Vlivem nekatolických majitelů panství třebíčského začal lid stále více od katolické víry odpadat, a to také proto, že na panství třebíčském nebyl nikde na faře katolický kněz. Ve farnosti rudíkovské díky katolickému panstvu ve Velkém Meziříčí zůstal katolický kněz, kterého tam panstvo osadilo na faru. Když Trnavským v Rudíkově v této době jako nekatolíkům odmítli uzavírat sňatky a pochovávat zemřelé, začali v Trnavě roku 1620 se stavbou modlitebny. V této stavbě pokračovali čeští bratři. Stavba byla malá a byla zasvěcena Nejsvětější trojici. Během třicetileté vojny byla stavba zřejmě v rozvalinách. Nekatolický kněz v tomto kostelíku nikdy ustaven nebyl. Po návratu odpadlých od katolické církve začali v roce 1665 se stavbou kostela do nynější podoby. Presbytář a věž byly několikrát přestavěny. Kostel po dostavění byl zasvěcen sv. Petru a Pavlovi, ovšem až do zřízení duchovní správy r. 1785 patřila Trnava k Třebíči. R. 1785 zřídil patron farnosti Náboženské matice samostatnou lokálku, která byla r. 1859 přeměněna na faru. Prvním farářem v Trnavě byl premonstrát ze zrušeného kláštera ve Žďáru n. Sázavou P. Nívald Javůrek“ … tolik citace z farní kroniky. 

—–

Farní budova byla postavena roku 1860, dnešní podobu dostala po úpravě roku 1887. První farář, premonstrát P. Návare Javůrek, zde působil v letech 1785 – 1804 a přišel ze zrušeného žďárského kláštera. Zdroj: Třebíčsko, Radovan Zejda 2001

 —–

 

Kostel stojí uprostřed hřbitova. Má hlavní oltář zasvěcený sv. Petru a Pavlovi. Hlavní oltář byl zbudován v r. 1896 Ferdinandem Cíglem z Jihlavy. Oltář má tři obrazy: hlavní Petra a Pavla, který poprvé namaloval třebíčský malíř Halsmannn v r. 1803. Tento obraz byl přemalován v r. 1828 ak. Malířem Pokorným z Tišnova. Postranní obrazy sv. Vendelína (patrona pastýřů) a sv. Isidora (patrona rolníků) maloval profesor Kuyler z reálky v Jihlavě. Po boku hlavního oltáře je socha Božského srdce Páně, která byla dovezena z Tyrol a socha Panny Marie, která je z Brna. Obrazy na stropě maloval C. Čeláň, který byl kostelníkem u sv. Martina v Třebíči.

Původní varhany byly postaveny r. 1890 od varhanáře Zurchystala z Třebíče. Mají pět rejstříků a pohon elektrický. V r. 1916 vojenská správa odňala cínové píšťaly a ty byly nahrazeny plechovými a dřevěnými. Nynější podoba varhan je z r. 1955.

Křížová cesta je polychromována v ozdobných dřevěných rámech. Byla zbudována v r. 1900 od Hlávky. Okna v kostele jsou železná, s malovanými obrazy sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Ludmily a sv. Anežky. Byla zhotovena p. Říhou z Brna.

Věž kostela je vysoká 30 metrů a je krytá plechem. Ve věži byly v minulosti umístěny 4 zvony. V r. 1942 byly dva větší zvony odevzdány pro vojenské účely. Zůstal jenom jeden větší zvon ulitý v r. 1927 a jeden malý ulitý v r. 1609. V r. 1970 byl pořízen nový zvon a jeho svěcení a zavěšení na věž se konalo 20. 9. 1970. Věžní hodiny byly pořízeny a vystavěny na věž r. 1903. V r. 1998 byla provedena náročná a nákladná oprava střechy kostela – výměna plechu i krovů na lodi i věži. V r. 2018 byla provedena oprava fasády věže.