↑ Return to Historie kostela

Duchovní správa farnosti


Před rokem 1234   odkázala matka Heřmana z Rudíkova patronátní práva a podíl na důchodech zdejšího kostela sv. Petra a Pavla klášteru premonstrátek v Oslavanech, což potvrdil r. 1236 tehdejší moravský markrabí Přemysl. Ale Heřmanův syn Arnošt si tato práva opět přivlastnil a teprve roku 1289 je oslavanskému klášteru zase kajícně vrátil. To bylo následně ověřeno olomouckým biskupem Teodorikem.

Roku  1413   byla duchovní správa u zdejšího kostela přičleněna přímo k oslavanskému klášteru a roku 1426 byl zdejší kostel spolu s tímto klášterem vzat pod papežskou ochranu.

Roku   1492   tehdejší držitel velkomezeříčského panství Jan z Lomnice zabavil výnosy rudíkovského beneficia k úhradě svých dluhů vůči špitálu ve Velkém Meziříčí.

Roku   1522   –  Nekatolický držitel panství Zdeněk z Lomnice a Velkého Meziříčí vyhnal rudíkovského faráře Jakuba. Byl sice zažalován o náhradu 1000 kop grošů, ale bezvýsledně, protože patronátní instituce rudíkovského beneficia (klášter v Oslavanech) již v té době spěla k svému zániku.

Roku  1535  –  Tehdejší rudíkovský farář Řehoř se musel u moravského zemského hejtmana domáhat soudní cestou svých důchodů proti Kunovi z Kunštátu. Podobná situace se opakovala r. 1565.

Roku  1603  –  Farář Adam Salinius, pravověrný katolík, se marně domáhal svých důchodů, zabavených nekatolickou vrchností a nakonec odešel r. 1606 na faru do Tišnovic.

Roku  1609  –  Nový držitel velkomezeříčského panství Ladislav Berka z Dubé postoupil patronátní práva vůči rudíkovskému kostelu a faře olomouckému biskupovi kardinálovi Frant.Ditrichštejnovi. To zajistilo trvalé obsazování zdejší fary katolickými duchovními,   s řádným hmotným zabezpečením – což byla v té době spíše ojedinělá vyjímka než pravidlo.

Roku  1620  –  Obec Trnava, dosud patřící do rudíkovského farního okrsku, se svévolně odloučila a postavila si vlastní nekatolickou modlitebnu (kalvínskou či českobratrskou).

Od roku  1630  zajišťovali faráři z Rudíkova (po blíže neurčenou dobu) i správu neobsazených far v Třebíči, Budišově, Tasově, Trnavě, Uhřínově a Bochovicích. ( Šlo zřejmě spíš o dohled nad farním majetkem a vybírání desátků než o skutečnou pastorační činnost).

Od roku  1660  byly založeny a soustavně vedeny zdejší farní matriky se zápisy i o nekatolických obyvatelích ve farnosti.

R. 1782  –  Po zřízení brněnského biskupství převzala patronátní práva vůči Rudíkovu tato instituce.  –  Od roku 1787 byl patronát převeden na státní Náboženský fond.

K tomu pozn.: Tato státní instituce byla zřízena kol. roku 1783 patentem císaře Josefa II. a byla pověřena převzetím a správou veškerého movitého i nemovitého majetku rušených „nadbytečných“ kostelů a „neužitečných“ klášterů. Z císařova nařízení bylo z výnosů tohoto jmění financováno zřizování nových far a kostelů ( včetně jejich udržování a platů duchovních) v obcích, odkud měli věřící do svého farního kostela dál než 1 hodinu chůze. Takto vzniklo v brněnské diecézi asi 200 nových far, spravovaných „lokálními kaplany“, kteří byli až do r. 1855 v některých pravomocech podřízeni farářům „tradičních“ farností. Po zřízení samostatného čsl. státu se stala správcem zbytkového jmění Náboženského fondu tzv. Náboženská Matice (do r. 1950).

 

K roku 1855  přináležely do zdejší farnosti : Rudíkov, Batouchovice, Horní Heřmanice, Hroznatín, Nový Telečkov, Přeckov, Vlčatín, Oslavička, 2 usedlosti ve vsi Rohy a Třebíčský Nový Dvůr. Ve farnosti bylo napočteno celkem 1546 duší, z toho 1464 katolíků, 74 nekatolíků (kalvínského vyznání; 1 rodina v Přeckově a 4 rodiny v Hor. Heřmanicích), 8 židů. Školou povinných bylo 205 dětí ( k tomu asi 110 dětí v předškolním věku).

___________________________________________________________


PODLE DOSTUPNÝCH ZPRÁV PŮSOBILI V RUDÍKOVĚ TITO DUCHOVNÍ :

 

1345  –  PETR, první známý duchovní při zdejším kostele, (ačkoliv zde nepochybně byli ustanovováni  kněží již před rokem 1234).

 

1351  –  JINDŘICH, pravděpodobně nástupce Petrův.

 

1375  –  PETR, další jmenovaný místní duchovní, bez dalších zpráv.

 

1413  –  JAN, duchovní u zdejšího kostela. V jeho době byl zdejší kostel v přímé správě oslavanského kláštera a spolu s ním vzat r. 1426 pod zvláštní papežskou ochranu.

 

1522  –  JAKUB ; vyhnán toho roku od nekatolického držitele panství Zdeňka z Lomnice.

 

1535  –  ŘEHOŘ ; připomínán ve sporu s Kunou z Kunštátu o svoje důchody.

 

1565  –  ADAM ; zemřel tohoto roku po blíže neurčené době svého zdejšího působení. I on se musel domáhal svých důchodů soudní cestou.

 

1594  –  ADAM SKULTÉTY , pravděpodobně luteránského zaměření ; duchovní tohoto jména je uváděn k r. 1620 jako luteránský pastor na faře v Drnholci.

 

1606 – 1610  zde působil nejmenovaný farář chatrného zdraví.

 

1610 – 1630 ( ? ) MARTIN CLEMENS , farář, dosavadní kaplan ve Vel. Bíteši, svěcený roku 1604. Svého předchůdce neznámého jména nechal dožívat na faře do roku 1615.

 

1630 – 1639  JAN  Z PYBAWY, farář, někdejší děkan v Rozdělově v Čechách. Spravoval údajně i neobsazené fary v Třebíči, Budišově a Tasově.

 

1639 – 1658 ( ? ) DANIEL POTULIDES, farář, bez dalších osobních údajů.

 

1659 – 1662 ( ? ) DANIEL PIKÁSEK, farář. Při svém příchodu našel faru i kostel vyhořelé a zřejmě se mu podařilo provést jen nejnutnější opravy. Roku 1660 založil řádné farní matriky. Po jeho odchodu byla rudíkovská farnost spravována asi tři roky z Budišova.

 

1666 – 1672  PAVEL GILLAR, farář, rodák z Weiskirchen na Moravě. Z dosažitelných podkladů a dokladů vypracoval řádný soupis fundačního jmění fary a kostela i povinných naturálních a peněžních desátků všech farníků.

 

1672 – 1677  JAKUB FRANTIŠEK NIGRIN, farář, bez dalších dat a zpráv.

1677 – 1684  LUDVÍK LEONARD FRANZ, farář. Přesídlil do Lysic u Černé Hory, kde také zemřel.

 

1684 – 1686  PAVEL KAREL PŘEROVSKÝ, farář, bez dalších osobních údajů.

 

1686 – 1687  ONDŘEJ IGNÁC ŠEBESTA, farář ; působil v Rudíkově od ledna 1686 do srpna 1687, bez dalších zpráv ve farní kronice.

 

1687 – 1694  MARTIN VÁCLAV LUTTNER, farář. Před příchodem do Rudíkova byl administrátorem farnosti v Osvětimanech.

 

1694 – 1715  JIŘÍ HILARION XAVERIUS KOVALSKÝ, farář, bez dalších osobních dat. Podle kronikáře se zasloužil o velkou přestavbu starého farního stavení, včetně hospodářských budov. Zemřel v Rudíkově dne 6. 10. 1715 ve věku 51 let.

 

1715 – 1720  ZIKMUND VALENTIN IGNÁC STILLER, farář, rodák z Jaroměřic. – Zemřel tu zanedlouho po svém nástupu dne 13. 4. 1720 ve věku 37 let.

 

1720 – 1726  TOMÁŠ XAVERIUS LAŠTOVKA, farář, bez známých osobních dat. – Za rok po jeho příchodu vyhořel dne 19. března 1721 kostel i s věží a fara s hospodářskými budovami. – Roku 1726 povýšil na faru v Uherském Hradišti a později byl povýšen na tamního děkana. Zemřel tam r. 1751.

 

1726 – 1743  SAMUEL OERTL, farář, rodák z lužické Chemnice. Před svým příchodem do Rudíkova sloužil čtyři roky jako kaplan u Josefa Pfaffenzellnera, osobního poradce kardinála Schrattenbacha. V Rudíkově byl záhy jmenován viceděkanem (zástupcem děkana). Zemřel tu 20. 4. 1743 ve věku 45-50 let.

 

1743 – 1752  KAŠPAR KRATOCHVÍL , farář, bez bližších údajů. Po devíti letech zdejšího působení přesídlil do Vracova v olomoucké diecési, na místo svého nástupce faráře Blechy.

 

1752 – 1752  JAN BLECHA, farář, rodák z Vracovic. V Rudíkově mu zřejmě nesvědčilo a zemřel tu již za dva měsíce dne 9. září 1752.

 

1752 – 1761  BARTOLOMĚJ VÍTEK, farář, rodák z olomoucka, magister filosofie, bakalář teologie, dosavadní kaplan ve Vel. Meziříčí. V Rudíkově se zasloužil o přelití velkého zvonu (poškozeného při požáru r. 1721) u brněnského zvonaře. Brzy po svém nástupu byl jmenován zástupcem třebíčského děkana. Zemřel tu 6. 7. 1761 ve věku 59 let.

 

1761 – 1779  JIŘÍ JAN NEPOM. PRAVDÍK, farář, rodák z Vizovic. Po vysvěcení kaplanoval necelý rok v Malenovicích u Zlína a pak dalších 17 let v Tovačově. Do Rudíkova byl slavnostně uveden dne 19. 10. 1761 samotným olomouckým generálním vikářem hrabětem Podstatským z Prusínovic. Pro zdejší faráře získal do trvalého užívání velkou zahradu a na polovině vysadil ovocné stromy. – Zemřel tu dne 19. 6. 1779 ve věku 59 let.

 

1779 – 1791  FRANTIŠEK JOSEF PAIGL, farář, rodák z Třebíče, který v Rudíkově působil již 11 let jako kaplan. – Zemřel 22. 6 1791.

 

1791 – 1803  JIŘÍ SCHNEIDER, farář, rodák z Budišova nad Budišovkou v olomoucké diecézi, dosavadní kaplan v Lulči u Vyškova. – Ve farní kronice je označován za stavbyvedoucího při stavbě nového kostela r. 1801. Zasloužil se též o důkladné opravy na faře (m. j. postavena nová stodola, přestavěny chlévy ). Farní polnosti zbavil kamení a vysbíraný kámen použil na jejich ohrazení. V jeho době byl zřízen nový hřbitov za vsí. – V září r. 1803 přesídlil na faru ve Zvoli, kde zanedlouho 14. 8. 1807 zemřel.

 

1804 – 1808  FERDINAND ŽELISKA, farář, rodák z Telče. Před příchodem do Rudíkova působil na nově zřízené lokální faře v Panských Dubénkách. – Roku 1808 přešel na faru do Vémyslic a tam r. 1819 i zemřel.

 

1808 – 1814  GABRIEL IGNÁC MRÁKOTSKÝ, farář, rodák z Jevišovic. – Záhy po svém nástupu do Rudíkova byl jmenován třebíčským viceděkanem a děkanátním školním inspektorem. Založil zdejší farní kroniku (Hausprotokoll) a nové knihy matrik. – V dubnu r. 1814 přešel jako farář do Myslibořic a tam v březnu dalšího roku zemřel náhle na mrtvici.

 

1814 – 1818  FRANTIŠEK ODVÁŘKA, farář, narozen r. 1776 v Jevišovicích, svěcen r. 1801. V letech 1803 až 1807 byl kaplanem při brněnské katedrále, pak další tři roky zastával funkci biskupského ceremoniáře a konzistorního notáře. V letech 1810-1814 byl farářem v Myslibořicích a zároveň víceděkanem a školním inspektorem jaroměřického děkanství, s titulem biskupského a konzistorního rady. Ve stejných funkcích a hodnostech zůstal i po svém nástupu do Rudíkova. Zde provedl četné drobné opravy na faře. – V listopadu r. 1818 povýšil na faráře a děkana v Letovicích.

 

1819 – 1821  JAN HÜLLER, farář, rodák z Jihlavy, svěcen r. 1806. Před příchodem do Rudíkova byl farářem v Otaslavicích. – Roku 1821 byl ustanoven spirituálem brněnského alumnátu a brzy na to jmenován farářem v Brně-Bystrci, (později povýšen na děkana) a tam i dožil do své smrti.

 

1822 – 1830  FILIP DVOŘÁČEK, administrátor, od r. 1824 farář. Narodil se r. 1787 ve Žďáru nad Sázavou, svěcen r. 1809. Pak byl kaplanem rok v Bohdalově a dalších šest let ve Žďáru. Roku 1816 byl jmenován profesorem morálky na teologickém učilišti v Brně a od roku 1818 byl ustanoven spirituálem a rektorem brněnského alumnátu. Roku 1820 byl poctěn titulem konzistorního rady. – Brzy po svém příchodu do Rudíkova byl r. 1824 pověřen funkcí třebíčského děkana a školního inspektora. – Po jeho přesídlení na faru do Urbanova spravoval zdejší farnost dočasně churavějící kněz Josef Kautský.

 

1830 – 1836 JAN LEOPOLD PECHÁČEK, farář, nar. r. 1778 v Blauda (Bludově ?), svěcen roku 1806. Po několikaletém kaplanování byl 10 roků lokálním kaplanem v Horní Lhotě a pak působil ještě dalších 10 let v téže hodnosti v Uhřínově. – Zemřel v Rudíkově dne 29. února 1836 ve věku 58 let.

 

1836 – 1852 MICHAEL OSWALD, farář, nar. roku 1782 v Ebbellu v Uhrách, svěcen roku 1806. Po sedmiletém kaplanování působil 24 let jako lokální kaplan v Hartvíkovicích. – V Rudíkově se zasloužil o četné zvelebovací opravy kostela, m.j. o pořízení nových varhan. Za dobu svého působení v rudíkovské farnosti světil 12 nově postavených polních křížů. – Roku 1852 přesídlil na faru do Přibyslavic.

 

1852 – 1856 FRANTIŠEK STAARA, farář. Nar. roku 1795 v Dol. Kralovicích v Čechách, svěcen r. 1820 v Brně. Pak kaplanoval celkem 22 let v brněnských farnostech v Obřanech, u sv. Maří Magdalény a u sv. Tomáše. Dalších deset let byl lokálním kaplanem v Čebíně. – Roku 1856 se dohodl na vzájemné výměně se svým nástupcem a přesídlil jako farář do Křižanova.

 

1856 – 1901 FRANTIŠEK SEIFERT, farář. Nar. roku 1819 v Moravičanech v olomouckém kraji, svěcen r. 1846 v Brně. Kaplanoval 13 let v Bořitově a Křižanově a v letech 1850 – 1856 byl křižanovským farářem. V té době byl již „řádným údem“ Dědictví svatojánského v Praze a Dědictví cyrilometodějského v Brně (vydávání a distribuce lidové náboženské a vzdělávací literatury). – Na rozdíl od většiny svých předchůdců, kteří považovali Rudíkov spíš za přestupní stanici k výhodnějším farám, prožil tu celých 45 let zbývajícího farářského života – aniž by považoval za nutné napsat do kroniky o svých farnících kritickou zmínku.

Zasloužil se o četné zvelebovací opravy kostela a za dobu svého působení posvětil v celé své farnosti 38 nově zřízených nebo obnovených polních křížů. V posledních 12 letech mu byl věrnou (a kvalifikovanou) oporou velmi vzdělaný a iniciativní kaplan Jakub Pavelka. – Farář František Seifert zemřel v Rudíkově dne 19. ledna 1901 ve věku 82 let, v 55. roku svého kněžství, v hodnosti konzistorního rady a jako čestný občan rudíkovský a byl velmi důstojně pochován podle svého přání na zdejším hřbitově, uprostřed svých milovaných farníků.

 

1901 – 1901 JAKUB PAVELKA, administrátor, (leden – duben 1901). Nar. r. 1865 ve Vážanech u Šaratic, svěcen r. 1889. Na svoji kaplanskou štaci do Rudíkova nastoupil hned po primici. – Kromě rozsáhlé literární činnosti byl hlavním textovým spolupracovníkem ThDr Karla Eichlera při vydání brněnského diecézního zpěvníku „Cesta k věčné spáse“, pro který složil řadu zdařilých písňových textů. – V Rudíkově založil r. 1894 místní spolek Katolická Jednota. – Za svoje mnohostranné zásluhy dostal roku 1898 (jako kaplan) právo nosit „synodálile“ (farářskou monzetu). – Po svém odchodu z Rudíkova se stal farářem v Přibyslavicích u Třebíče, později přesídlil na faru v Nových Hvězdlicích. Zemřel r. 1934.

 

1901 – 1913 EMANUEL SEDLÁK, farář, nar. r. 1841 v Lipovci, svěcen roku 1867. Pak působil jako kaplan ve Křtinách, Dolních Kounicích a Lukách u Jihlavy, byl administrátorem farnosti v Borech a ve Střížově, 11 let farářem v Lipníku u Jaroměřic a 18 let farářem v Rokytnici. – Do Rudíkova nastoupil již šedesátiletý s předsevzetím vymoct od patronátního Náboženského fondu finanční prostředky na naléhavé důkladné opravy fary a kostela, což se mu nakonec v podstatné míře i podařilo. – Na jaře r. 1913 vážně onemocněl a po několikeré operaci v třebíčské nemocnici zemřel dne 9. 7. 1913 v Rudíkově na střevní rakovinu ve věku 72 let. Na jeho pohřbu se sešlo 29 kněží a nespočetný zástup vděčných farníků.

 

1913 – 1914 TOMÁŠ ŠUBER, administrátor farnosti od července 1913 do října 1914. – Působil již v Rudíkově jako kaplan v letech 1910 – 1911 a zasloužil se o založení místních spolků katolické Omladiny v Přeckově, Hroznatíně a Vlčatíně.

 

1914 – 1928 JOSEF KUBÍN, farář, nar. r. 1862 v Poličné u Valašského Meziříčí, svěcen dne 14. prosince 1884 v Telči (?). – Kaplanoval celkem devět let v Telči, Olšanech, Pohořelicích a Židlochovicích a od r. 1893 byl farářem v Dlouhé Lhotě u Černé Hory. – V Rudíkově pokračoval v laskavé pastorační tradici svých předchůdců Seiferta a Sedláka, zasloužil se o pořízení nových zvonů i upevnění veřejného života rudíkovské farnosti a také tu dožil (v hodnosti děkana a konzistorního rady) až do své náhlé smrti 24. 11. 1928, ve věku 66 let.

 

1928 – 1929 JOSEF MELICHAR, administrátor farnosti, rodák z Ostrova nad Oslavou, spravoval zdejší farnost od prosince 1928 do března 1929. Odtud nastoupil jako kaplan v Budišově.

 

1929 – 1946 ONDŘEJ NOVÁK, farář, nar. r. 1872 v Šaraticích, svěcen r. 1898. Kaplanoval celkem 14 let v N. Městě na Mor., Bíteši a Náměšti nad Oslavou, v letech 1912 – 1920 byl farářem v Martínkově a pak do r. 1929 farářem v Tasově. – Po svém nástupu do Rudíkova byl po svém předchůdci jmenován děkanem velkomeziříčským a konzistorním radou. – Moudrou a uvážlivou pastorací po vzoru svých předchůdců a v dobré shodě se svými farníky, udržel solidní duchovní úroveň své rozsáhlé farnosti. – Roku 1946 požádal o penzionování a odstěhoval se i se svou sestrou do charitativního ústavu v Žernůvce u Tišnova a tam r. 1948 zemřel ve věku 76 let. Pochovali jej v rodných Šaraticích.

 

1946 – 1947 JAN DOKULIL, administrátor, spravoval rudíkovskou farnost excur. ze sousedního Uhřínova od října 1946 do října r. 1947.

 

1947 – 1951 EDUARD PUFBERGER, farář, nar. r. 1886 v Dol. Bojanovicích, svěcen kol. r. 1910. Kaplanoval v Jevišovicích, Olbramovicích, Jevišovce, Mikulově, v Brně na Petrově, v Třešti a v Lukách u Jihlavy. Potom byl farářem v Chlumu u Třebíče a ve Sloupu. – Po dvou letech svého působení v Rudíkově byl na Silvestra r. 1949 raněn mozkovou mrtvicí a přes všemožné léčení dne 9. 7. 1951 zde zemřel a byl pohřben na místním hřbitově, za účasti 30 kněží a početného zástupu farníků. Po dobu jeho nemoci zajišťovali zdejší duchovní správu farář a kaplani z Vel. Meziříčí a od 1. 10. 1950 tu byl ustanoven na trvalou výpomoc kaplan Zdeněk Jelínek.

 

1951 – 1994 ZDENĚK JELÍNEK, administrátor (později farář), nar. r. 1922 v Senetářově, svěcen r. 1949. Po krátkém kaplanování v Lysicích nastoupil od 1. 10. 1950 v Rudíkově, a po smrti faráře E. Pufbergera byl pověřen (v poměrně mladém věku) samostatnou správou farnosti a setrval tu celých 44 let až do své náhlé smrti v říjnu 1994, ve věku 72 let. Byl pohřben do kněžského hrobu na zdejším hřbitově. – Od r. 1961 spravoval též excur. neobsazenou farnost v Trnavě u Třebíče. – Dle daných možností pečoval o potřebné opravy kostela (m.j. nové lavice, okna, el. pohon zvonů, výmalba, vytápění, oprava fasády) i o záchovné opravy na faře (nová okna, fasáda, vytápění aj.).

 

1994 – 1998 Mgr. JIŘÍ BUCHTA, administrátor, nar. r. 1966 v Brně, svěcen r. 1992, kaplanoval v Tišnově. – Duchovní správu rudíkovské farnosti vykonával excur. z Trnavy u Třebíče. V Rudíkově se zasloužil m. j. o celkovou rekonstrukci el. instalace kostela, včetně vytápění akumulačními kamny. V srpnu r. 1998 byl ustanoven farářem v Bystřici nad Pern.

 

1998 – 2004 Mgr. PETR SVOBODA, administrátor excur. z Trnavy u Třebíče, nar. r. 1967 ve Vel. Bílovicích, svěcen r. 1995. Do Trnavy nastoupil z Křižanova. Kromě Trnavy a Rudíkova spravoval též farnost Benetice. Na počest 200. výročí celkové přestavby zdejšího kostela se přičinil o provedení zdařilých oprav jeho vnějšího pláště, přístavby sociálního zařízení k sakristii kostela a vnitřní modernizační opravy fary (pro možnost rekreačních pobytů mládeže). Od srpna  2003 požádal o přestěhování z fary Trnava na faru v Rudíkově, kde v části fary zřídil byt pro kněze. Od 1. července 2004 odešel z farnosti do Prahy jako vojenský kaplan. – Od 1. 7. 2004 do 1. 9. 2004 zastupují ve farnosti různí kněží diecéze.

 

2004 – srpen 2017 Mgr. VÁCLAV KNOTEK, farář, nar. r. 1969 v Boskovicích. Do farnosti přišel z Osové Bitýšky, kde působil jako farář. Kromě Rudíkova spravuje také farnosti Trnava a Benetice.

 

 září 2017 – dosud MILAN TĚŽKÝ, farář, nar. r. 1963 v Boskovicích na Blanensku. Do farnosti přišel z Hovoran na Hodonínsku, kde působil 12 let jako farář. Kromě Rudíkova spravuje také farnosti Trnava a Benetice. Více v článku P. Milan Těžký – ten nový farář.

 

Zdroj:

  • Rudíkov – farní kostel sv. Petra a Pavla
    Jiří Mareček, techn. administrátor děkanství mikulovského
    2001
  • další  informace – Václav Knotek a Milan Těžký